1. Home
  2. Mag Articles - Czech
  3. carpfishing.cz
  4. Mag Article www.carpfishing.cz: Hledání bolsenského zlata
Mag Article www.carpfishing.cz: Hledání bolsenského zlata

Mag Article www.carpfishing.cz: Hledání bolsenského zlata

0
0

Vlny jako v severním moři. To byla první myšlenka, která nás napadla, když jsme stáli na tmavé písčité plaži jezera Lago di Bolsena v severní Itálii…

Vítr ostře vál do našich tváří a jedna vlna za druhou narážely na břeh. Jak se vůbec na našich gumových člunech dostaneme na volnou vodu, abychom nalezli lovná místa a zavezli naše nástrahy? Narovinu jsme z toho neměli vůbec dobrý pocit, ale co jsme mohli dělat? Bylo září, teplota vody byla stále přes 20 stupňů a slunce jasně svítilo. Máme naše extra široké čluny iBoat, které jsou velmi stabilní a to nejen díky své šířce. Takže šup do plavek, nasadit záchranné vesty a vzhůru do nového dobrodružství.

Julian : “Všechno to začalo podáním si ruky mezi Rossem Honeym a Maxem Nollertem. Ross je organizátorem World Carp Classic a Max se s ním dohodl na sponzoringu pro další ročník. Díky této dohodě jsme dostali šanci participovat na nejznámější kaprařské soutěži, které se účastní rybáři z celého světa. Místem konání mělo být právě Lago di Bolsena, na kterém jsme já ani Max nikdy nechytali. Dva týdny před mistrovstvím pro nás nastal ten správný čas to změnit a navštívit tuto obrovskou 11000ha vodu.

Měli jsme štěstí, že známe velmi známého italského kapraře Ricarda Batistiho, který nám toho o jezeře a jeho atmosféře hodně pověděl, zatímco jsme si pochutnávali na výborné kávě a mořských plodech.
Představil nám svého kamaráda Tulia, jehož rodina již po mnoho generací vlastní nádherný pozemek přímo u vody. Právě zde mělo začít naše dobrodružství.

Tulio je pravý severoitalský typ. Na jeho zahradě je nespočetné množství olivovníků, ze kterých se vyrábí skvělý olej. Často se za námi okolo poledne zastavil na pokec se sklenkou červeného vína, pozval nás na espresso a pod jasně zářícím sluncem oslavoval krásy života. Byl to jedním slovem pravý pohodář.

Jeho pozemek byl od vody oddělený pouze rákosím. Malá mezera v rákosí umožňovala přístup k pláži. Nemohli jsme mít lepší místo. Vítr foukal přimo na nás, vlny narážely na břeh, ale za bariérou z rákosu vůbec nefoukalo. Byl tu naprostý klid. Učinili jsme potřebné přípravy a nastal čas vyrazit na vodu a zavézt naše nástrahy.

Právě nyní nastal čas týmové práce. Samotný rybář by tu byl bez šance.

Julian : “Člun iBoat 320 čeká na písku. Čekáme na další vlnu a už je na vodě! Loď vyrazila na vodu společně s poslední narážející vlnou. Naskočil jsem dovnitř, uchopil pádla, zatímco mě Max zezadu tlačil ze všech sil. Bylo ale pozdě. Další silná vlna se převalila přes příď člunu a vyhodila ho do vzduchu. Držel jsem se vší silou a tak jsem nebyl vymrštěný ven. Co bylo dál je vám asi jasné. Byl jsem zpátky na pláži. Max mě znovu silně tlačil a já byl rychle na veslech. Teprve po několika pokusech se mi konečně podařilo dostat do bezpečí za vlny. Tady na volné vodě byly podmínky mnohem lepší. Museli jsme si pouze dávat pozor, aby člun směřoval správným směrem ve vlnách, jinak to mohlo být nebezpečné. Na palubě jsem měl dvě bojky a echolot, který mi pomohl nalézt slibná místa. V našem sektoru se až do hloubky 8m nacházelo spousta vodních rostlin. Byla to dokonalá podvodní džungle. Tam, kde končila jsem mohl vidět písčité dno. Spekuloval jsem, zda-li je právě tohle místo, kde se budou kapři pohybovat a umístil jsem své dvě bojky na různá místa za pásy travin. Mezi bojkami byla vzdálenost asi 30m. Zakrmil jsem 5kg IB Carptrack Fish Boilies ve velikostech 20 a 24mm. Kvůli větší atraktivitě našich nástrah jsme je ještě přelili dávkou inL, Liquid Amina a Carptrack Liquidu. Přidali jsme take inP Powder a GLM Full Fat. Za poslední roky nám právě tahle kombinace napomohla k mnoha velkým kaprům z obtížných lokalit, kde nebylo mnoho ryb. Takže i tady v Toskánsku jsme vkládali v naše zatraktivněné nástrahy všechnu víru a jistotu. Pokud budou mít místní kapři stejnou povahu jako Tulio s jeho velkou láskou k životu, pak to tady bude prostě úžasné!”

První večer se zdálo, že se na našem místě žádní kapři nevyskytují. Byli jsme bez záběru, tak jsme alespoň měli ten pocit. Během následujícího dne se výrazně zlepšilo počasí! Vítr téměř utichnul a my jsme se rozhodli podniknout naši první výpravu do tajemného světa pod hladinou.

Bylo to poprvé, co jsme spojili náš nový koníček – potápění, s lovem kaprů. Na této vodě to mělo určitě smysl a byla to také velká legrace!

Max : “Protože ani jeden z nás neměl zatím s potápěním mnoho zkušeností, byli jsme oba trochu nervózní, ale zároveň velmi vzrušení. Pod vodou jsme byli konfrontování s několika rodinkami black bassů. Někteří z nich vypadali z naší přítomnosti pod vodou poněkud zmateně. Vyčlenili se ze svého hejna a plavali přímo proti nám, letmo si nás prohlédli pohledem přímo do našich tváří a vrátili se zase zpět do hejna. Tohle se odehrávalo v hloubce okolo 8m. Následně jsme se ponořili do 11m, kde se znatelně ochladilo a také se výrazně snížila viditelnost. Rychlý ponor do hloubky 17–18m ukázal již hodně velký chlad i přes naše neoprenové obleky. Rychle, nezastavovat! Pomalu jsme pluli do melčí vody směrem k Julianovým montážím. V těchto místech bylo znatelně temněji a stále jsme nezaznamenali žádný pohyb kaprů. Montáže byly položené dobře, pouze 3 z osmi potřebovaly mírnou úpravu, především ty, které ležely v malých mezerách mezi travami. Asi hodinu po naší potapěčské expedici vítr znovu zesílil a vlny se opět začaly tříštit o břeh, když se z ničeho nic rozjel Julianův prut s boilie Fish! Zvuk hlásiče jsme slyšeli zcela jasně i přes silný vítr. Nikdo z nás nemohl uvěřit, že by záběr přišel tak rychle. Bylo úplně jasné poledne a ještě před chvílí jsme se potápěli u našich montáží a v celé oblasti jsme nenarazili na jediného kapra. Byla to ale pravda, pořádná jízda v řádném tempu!

Háček seděl dobře! První ryba výpravy nabídla skvělý souboj a Julian si mohl poprvé vychutnat sílu bolsenských kaprů.

Julian: „Souboj s kaprem na rozbouřené vodní ploše byl nezapomenutelným adrenalinovým zážitkem. Poté, co mě Max odtlačil správným směrem na vodu a poplácal mě po zádech, byl mou jedninou šancí, jak se dostat k rybě elektromotor zapnutý na plné otáčky. Udržoval jsem loď rovně a pomocí své hmotnosti jsem se snažil korigovat kurz, až se mi konečně podařilo dostat nad rybu. Nejprve se kapr držel na hloubce, ale po chvíli pumpování novým prutem Temptation se mi ho podařilo dostat na hladinu. Obvzláště v situacích jako byla tato, kdy kromě kapra zápasíte také s větrem a vlnami, které ženou vaši loď nahoru a dolů nebo přímo proti rybě je důležité, aby měl prut dobrou rezervu. I pod velmi vysokým tlakem pracuje tento prut naprosto skvělým způsobem. Temptation je skutečná extratřída mezi kaprovými pruty. Kapr byl najednou na hladině, zabral jsem ještě rychle motorem a konečně jsem ho měl v podběráku. Můj první bolsenský kapr – yeahhh! Na břehu mi Max poblahopřál a první ryba okolo 15kg byla připravená na focení!

Max : „Paráda, rychle s montáží zpět na místo. Temná voda nad Julianovým místem byla nyní vidět zcela zřetelně. V oblasti, kde jsme měli položené montáže bylo hned několik kapřích stezek a kdo ví jak je to kapří hejno velké?! Byl jsem právě zaneprázdněný prohlížením fotek Julianova úlovku, když jsem se znovu podíval na vodu a všimnul jsem si, že se mi jeden prut ve stojanu začíná ohýbat. Kvůli bouřce a silnému větru, který vál přímo proti mně jsem vůbec neslyšel hlásič, ale zcela jasně jsem viděl, jak se točí cívka navijáku a mizí z ní šňůra. Byl to můj první záběr, takže vzhůru do rozbouřeného moře! Bylo to opravdu hektické dostat se na vodu, obvzláště když jsem nic podobného mnohokrát v životě ještě nezažil. Byl to ale obrovský adrenalin a to je přesně to, proč tyhle situace tak miluji. Nedařilo se mi k rybě přiblížit. Asi po 5 minutách stíhání jsem se dostal o něco blíže, ale v zápětí jsem složitě získané metry opět ztratil, když násedovaly další brutální odjezdy. Jednou ve směru větru, podruhé proti větru. V těchto chvílích nebylo vůbec jednoduché manipulovat se člunem a měnit směr. Proti větru musel motor pracovat na plný výkon, ale když se ryba otočila po směru větru, musel jsem motor zase rychle vypnout a nechat se unášet pouze vlnami a tahem kapra. Dostal jsem se k rybě opět blíže a podařilo se mi znovu získat potřebné metry. Zdálo se, že se kapr konečně blíží k hladině. Už to vypadalo, že ho konečně spatřím, ale přesně v tu chvíli následoval na hloubce 10m další razantní ponor. Ano, tohle musí být velká ryba a navíc obrovský bojovník. Najednou se na hladině objevilo velké množství bublin, což bylo znamení, že by už boj neměl trvat dlouho a za chvíli bude kapr můj. Doufám, že háček drží dobře. S posledními zbytky sil se mi podařilo zasunout podběrák pod dlouhou rybu. Naprostá bomba 22kg a to se jednalo o náš první celý den rybaření na Bolseně. Tomu se říká štěstí!“

Během následující noci a rána přišel Julian o dvě ryby. Byl to výsledek utrženého šokového návazce. Kapři brali nástrahy s obrovskou silou a šíleně klepali hlavami. Šokáč dvakrát povolil v uzlovém spojení se šňůrou. Je neuvěřitelné, jaký tlak je v těchto momentech kladený na materiál. Maxovi se uprostřed dne podařilo ulovit dalšího kapra o hmotnosti 16.5kg. Byla to dokonalá ukázka bolsenského zlata!

Vítr kompletně utichl a poprvé jsme mohli spatřit skupinu letošních minikaprů. Připlavali do mělké vody a sbírali drobnou potravu, kterou sem nafoukal silný vítr. Bylo jich okolo stovky. Úplně malí lysci a šupináči.

Později odpoledne se za námi zastavil Tulio. Pozval nás jako vždy na espresso a hovořil o tom, co měl právě na mysli. Byl velmi překvapený velikostí kaprů, které jsme tak rychle ulovili. Jeho italští přátelé zde lovili poměrně často, ale takové úspěchy na tomto místě neměli. Zadíval se na vodu, zhluboka se nadechl a vydechl a posadil se zpátky do židle. Tulio žil pohodový a klidný život s totální absencí stresu. Vždy byl úplně vyklidněný a někdy se zdálo, že žije v jiném světě. Jeden filozof kdysi řekl, že svět je to, co vidíme. V současné době je na světě okolo 8 miliard rozdílných a vysoce individuálních pohledů na to, co vlastně svět je. Kdykoliv, když potřebujeme, můžeme náš pohled na svět přeřídit. Čas od času to také děláme. Tulio vedl možná předtím, než se zde usadil, turbulentní a hektický život. Jeho manželka hovoří mnoha světovými jazyky, mnoho let žila v Paříži. Připadala nám jako „žena světa,“ když se za námi zastavila nás pozdravit.

Max : „Přišel večer a Julian jako vždy připravil vynikající jídlo. Nakrájel salát, papriky, salám a vše hodil na gril společně s kousky kuřete. Vonělo to neskutečně. Všichni víme, že dobré jídlo potřebuje důkladnou přípravu a tak jsme si užívali tichou práci. Nyní, když bylo vše připravené, mohl jsem konečně přinést víno, které jsem měl schované v mokrém ručníku ve stínu. Večerní chládek odvedl svoji práci a my jsme si tak mohli vychutnat vychlazené víno. Pochutnávali jsme si na jídle, mluvili jsme o tom a o tom a každý jsme obhajovali náš současný pohled na svět. Byla již skoro půlnoc, když jsme se dostali do spacáků.

„ZÁBĚR, ZÁBĚR!“

Max: „O půlnoci se rozezvučel Julianův hlásič. Foukal jen jemný vánek a Julian neměl žádný problém dostat se k rybě. Sledoval jsem tu podívanou. Julian zmizel ve tmě. Pohled na Bolsenu z naší levé strany byl nádherný. To, co jsme tehdy zažívali, nikdy nezapomeneme! O chvíli později jsem zahlédl světlo Julianovy čelovky. Podíval se do leva a pak se rychle pohyboval směrem doprava. Pak zůstal stát. Představoval jsem si jak kapr leží na hladině a Julian ho navádí do podběráku. Za chvíli se již světlo přibližovalo a brzy byl u břehu. Podíval jsem se do člunu. Ležel tam další kapr, starý válečník s hmotností 18,5kg! Večer nám začal opravdu dobře, dokonce velmi dobře. Následně jsme každý ulovili ještě jednoho menšího kapra okolo 12kg.

Další den byl stejně tak hezký jako ten předchozí a noc nám přinesla další velkou rybu. Max ulovil nádhernou „mašinu“ 19,2kg! Škoda, že jsme s sebou neměli metr, protože tahle ryba byla opravdu velmi dlouhá. Julian ve vodě vytvořil krmný pás dlouhý přibližně 50m. Spoléhal zde na Elite Strawberry a prohlašoval, že další „BIG ONE“ přijde právě z tohoto místa. Jen to dořekl tak se mu prut rozjel. Na prutu byla právě poslední ryba naší výpravy. Háčky Carp´R´US nás nenechali na holičkách a za malou chvíli Julian podebral dalšího úžasného 18kg šupináče. Na této nástraze byla také naše velmi známá Liquid & Powder Paste. Máme tu zkušenost, že pokud okolo takové nástrahy kapr plave, většinou ji nasaje!

Všechny hezké věci mají také svůj konec…

Přejeme vám všem úspěšné časy s pohledem na vodu. V našich kaprařských životech je to pohled nejkrásnější!
Max Nollert a Julian Jurkewitz
Team Imperial Fishing Germany

Visited 1 times, 1 visit(s) today

LEAVE YOUR COMMENT

Deine E-Mail-Adresse wird nicht veröffentlicht. Erforderliche Felder sind mit * markiert